9
Máa Páwulo, mááyí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Ngére Yésụ
1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, kɨ́dí mándá kɨ́ ro domá wá? Mándá ꞌyịmɨkása wá? Málúrú kóo Ngére Yésụ cụ́ kɨ́ komomá wá? Ṇgúṇgusé ledre Yésụ née, ndaá bɨ máꞌdódo ledre ené zɨ́se máa ní wá?
2 Abú ngíti géyị ꞌyị e owonɨ́ kenée wá, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Korị́ndo ní, ṇgúṇgusé ledre Ngére Yésụ née ndaá gɨ zɨ́ ngíti ꞌyị kpị́ wá, máꞌdódo ledre ené tɨ́ máa zɨ́se. Ore, nɨ go mɨówoné kɨ́dí maꞌdíi, mááyí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Ngére Yésụ.
3 Née go kúrúma zɨ́ ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ndị́sị ítí kangú rokoꞌbụ moko bɨ do sị́lị́ma ní.
4 Sɨmɨ sómụ́ ledre esé ní, zée ga bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, ndaá mɨútúásáne zɨ́se íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ze kacɨ́ kụ́rụ́ moko née wá?
5 Ndaá mɨútúásáne zɨ́ze ꞌdíꞌbi meꞌbezé e kpa kɨ́ze gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ kpá ledre ꞌbɨ Lomo go ní wá? Káa zɨ́ bɨ kóo ngíti géyị ꞌyịmɨkása e kɨ́ lúndu Ngére Yésụ nda kpá kɨ́ Pétero mengịnɨ́ ní wá?
6 Ala ílisé kóo tɨ́ lá dụụ́ zée kɨ́ Baranába idízé sáká rozé kɨ́ rozé ꞌyị e ndanɨ́ sáká zée wá?
7 Lị́lị ledre bɨ mándị́sị úku a ba nɨ káa zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ asikíri ꞌbɨ akúma ní, ndaá bɨ akúma nɨ ndị́sị íꞌbí késị́ zɨ́a ne ní wá? Kpá kenée ꞌyị bɨ ndịsị ꞌbáꞌbá yáká ní, ndaá bɨ nɨ ndíki éyị́ mɨánu zɨ́ne cịkị gɨ yáká gɨ ore ní wá? Sara aka nda ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ị́tị́ e ní, ndaá bɨ nɨ ndị́sị éwé kpá tɨ́ akpa iní umba ị́tị́ ga gére née ní wá?
8 Ledre bɨ máúku née ndaá lá kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí wá, ndaá bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní ní wá?
9 Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní nɨ kɨ́dí, “Ndá ótoómo ꞌyị moko eyị́ zɨ́a ndị́sịné méngị moko yáká kɨ́ ꞌbú wá.” Sómụ́sé Lomo uku ledre née kenée dụụ́ gɨ ro ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko yáká ní?
10 Odro née ndaá lá dụụ́ gɨ ro ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko yáká ní wá, ódro née nɨ kpá gɨ rozé zée ga bɨ ndịsịzé gámá kɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ togụ́ otonɨ́ ꞌyị oꞌdo éyị́ yáká ní, nɨ ánu éyị́ gɨ sɨmɨ yáká née ní ní wá? Kpá kenée togụ́ ndịsị ócó kére ní, ndaá ꞌbɨ ené bɨ nɨ ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ ne ní wá?
11 Zée ꞌdodozé ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́se káa zɨ́ ꞌdịyị́zé kúfú ní. Azé ze mɨzefị ꞌyị ga bɨ ꞌdodozé ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní. Bɨ née ní, utúasázé ndíki tákpásị́lị́ gɨ zɨ́se kacɨ́ moko bɨ mengịzé ní wá?
12 Togụ́ ngíti géyị ꞌyị e ndikinɨ́ sáká éyị́ bú gɨ zɨ́se ní, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ásé íꞌbí sáká éyị́ zɨ́ze rómo do ꞌbɨ eyé kɨ́e ní wá? Ilizé ezé óto ledre ꞌbɨ sáká zée zɨ́se kɨ́ ledrené owóowó wá, káa bɨ nɨ ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi ꞌbɨ ngbóró moko ꞌbɨ Kɨ́résịto dongaráse ke.
13 Ówosé bɨ kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní ndịsịnɨ́ ndíki sáká éyị́ zɨ́ye cịkị gɨ ore ní wá? Yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé ꞌdáná éyị́ sị́ mbayi ꞌbɨ Lomo ní ndịsịnɨ́ sáká royé akpa kɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná Lomo kɨ́e ní wá?
14 Nɨ kpá kenée gɨ rozé, zée ga bɨ Ngére Yésụ kasa zée ndéré kɨ́ ꞌdódo ledre ené zɨ́ ꞌyị e ní, uku kɨ́dí azé ndíki sáká éyị́ cịkị gɨ sɨmɨ moko bɨ ndị́sịzé méngị a née.
15 Abú maꞌdíi née nɨ tɨ́ bo kenée yá, máúku amá té bu kɨ́dí idínɨ́ ndị́sị sáká máa ní wá. Máéké amá ledre ba zɨ́se gɨ ro zɨ́se íꞌbí éyị́ sáká máa kɨ́e wá. Togụ́ máúyu gɨ zɨ́ ꞌbú ngbụ́rụ́ kɨ́ méngị moko ꞌbɨ Lomo yá, mengị éyị́ wá gɨ zɨ́ wo bɨ mááyí ótoómo moko ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ ꞌbú ní.
16 Máíli amá ndị́sị mbófo romá gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní wá gɨ zɨ́a née moko bɨ iꞌbí zɨ́ma méngị a ní. Nɨ ídí zɨ́ma mongụ́ lerị́ togụ́ máótoómo moko ꞌbɨ Ngére ní.
17 Idí mándị́sị méngị née moko bɨ máyéme ledre gɨ roa máa ní yá, nɨ kóo ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị e sáká máa. Bɨ Lomo iꞌbí moko máa née ne ní, mááyí méngị a káa zɨ́ bɨ ili ní.
18 Káa zɨ́ bɨ kenée ní, máútúásá ndíki sáká éyị́ sɨmɨ moko bɨ mándị́sị méngị a née mbá wá? Mongụ́ sáká éyị́ bɨ mándị́sị ndíki a ní nɨ rokinyi bɨ Yésụ ndịsị íꞌbí a zɨ́ma ní. Yésụ ndịsị íꞌbí rokinyi née sɨmɨmá gɨ zɨ́a mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ené zɨ́se lá gbékpị́e. Née sị́ ledre bɨ máíli amá sáká éyị́ gɨ zɨ́se gɨ zɨ́a wá ní gɨ zɨ́a rokinyi bɨ mááyí kɨ́e gɨ zɨ́ Yésụ ní romo do éyị́ e go mbá.
19 ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa ya mááyí sị́ sị́lị́a ní ndaá. Máóto yị́ amá romá máa ídíma owụ́kụlụ́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a máíli ꞌyị e idínɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ.
20 Sɨmɨ bɨ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ Yụ́da e ní, mándị́sị méngị kpá té toso ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị yée ní. Zɨ́ma ndị́sịmá kpá té méngị kéyị kacɨ́ lorụ eyé ꞌbɨ Isɨréle e bɨ Mụ́sa eké ní abú lorụ eyé maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ ledrené zɨ́ma owóowó wá. Máíli tɨ́ lá óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi gɨ ro úwú ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ.
21 Kpá kenée togụ́ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e kpị́ yá, zɨ́ma ótoómo Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní kenée, zɨ́ma ndị́sịmá méngị ledre e té káa zɨ́ wo bɨ kúfú ngíti géyị ꞌyị ga gére née ndịsịnɨ́ méngị a ní. Máméngị ledre ga gére née kenée ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya kɨ́dí máóyó sogomá go zɨ́ Lorụ ꞌbɨ Lomo ní wá, máíli tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị ga gére née ídíye kɨ́ rokinyi gɨ ro úwú ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ.
22 Togụ́ mááyí nda mbú dongará ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka ledre wá ní yá, zɨ́ma ídíma zɨ́ye kpá káa zɨ́ ꞌyị bɨ owo ledre wá ní. Máíli tɨ́ lá gɨ ro zɨ́ye úwú ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ. Mándị́sị ólụ́ dongará ꞌyị e zɨ́ma ndị́sịmá méngị té ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị a ní gɨ ro zɨ́ye úwú ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ gɨ do bɨ zɨ́ye ómoyé.
23 Mándị́sị méngị ledre ga gére née kenée gɨ ro ꞌyị e mbá idínɨ́ úwú bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ gɨ taramá gɨ do bɨ zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ze kéye ndro.
24 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí togụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ngásá mɨdogelị́gélị yá, gɨ dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére ní, kémbị́ ꞌyị nɨ ngásá rómo doyé dụụ́ ne. Bɨ kenée ní, ídísé ị́nyị mbá ngásá gɨ ro zɨ́ Ngére Yésụ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́se.
25 Maꞌdíi, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ngásá mɨdogelị́gélị ní, yemenɨ́ royé gɨ roa mɨyéme kɨ́ngaya, zɨ́ye ndị́sị ngásáye kɨ́ rokoꞌbụyé za mbá gɨ do bɨ zɨ́ye ndíki tákpásị́lị́ye. Tɨ́ lá ꞌbɨ eyé tákpásị́lị́ eyé ndịsị ụ́kụ́ ené mɨụ́kụ́. Ngasázé ꞌbɨ ezé gɨ ro tákpásị́lị́ bɨ ngárá ụkụ́ wá ní.
26 Née sị́ ledre bɨ máíꞌbí romá méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ rokoꞌbụmá gɨ zɨ́a mbá ní, kpá káa zɨ́ ꞌyị bɨ iꞌbí roné sɨmɨ mɨdogelị́gélị zɨ́a ngásáne za kɨ́ rokoꞌbụné gɨ ro zɨ́ne ngásá ógụụ́tụ roné ne ní.
27 Máíꞌbí romá kɨ́ sómụ́ ledre amá za kɨ́ rokoꞌbụmá mbá ndị́sị ꞌdódo dụụ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́a íꞌbí tákpásị́lị́ bɨ trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ma.