1 A Saul jeho zabití schvaloval. V té době přišlo na církev v Jeruzalémě veliké pronásledování a všichni kromě apoštolů se rozprchli po judských a samařských krajích. 2 A zbožní muži pochovali Štěpána a velice nad ním naříkali. 3 Saul však pustošil církev. Vcházel do domů, odvlékal muže i ženy a dával [je] do vězení. 4 Ti, kteří se rozprchli, tedy šli a kázali Slovo. 5 Filip pak vešel do města Samaří a kázal tam Krista. 6 A zástupy jednomyslně poslouchaly to, co Filip říkal, protože slyšely a viděly zázraky, které dělal. 7 Nečistí duchové totiž vycházeli s velikým křikem ze mnohých, kteří je měli, a mnozí ochrnutí a chromí byli uzdraveni. 8 A v tom městě nastala veliká radost. 9 Jeden muž jménem Šimon však v tom městě předtím provozoval magii a ohromoval samařský lid, neboť říkal, [že] je někým velikým. 10 Všichni, od nejmenšího až po největšího, ho poslouchali a říkali: “Tento je [jistě] ta veliká Boží moc!” 11 Poslouchali ho však proto, že je dlouhou dobu ohromoval svou magií. 12 Když pak uvěřili Filipovi kážícímu o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se muži i ženy pokřtít. 13 Tehdy uvěřil i sám Šimon, a když byl pokřtěn, držel se Filipa. A když viděl, jak se dějí veliká znamení a zázraky, žasl. 14 Když pak apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. 15 Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha Svatého. 16 (Na nikoho z nich totiž ještě nesestoupil, ale byli pouze pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.) 17 Tehdy na ně vkládali ruce a [oni] přijímali Ducha Svatého. 18 A když Šimon spatřil, že se Duch Svatý dává skrze vkládání rukou apoštolů, přinesl jim peníze 19 se slovy: “Dejte i mě tu moc, aby každý, na koho vložím ruce, přijal Ducha Svatého!” 20 Petr mu však řekl: “Tvé peníze ať jdou s tebou do záhuby, protože ses domníval, že Boží dar lze získat za peníze! 21 Nemáš podíl ani účast na této věci, protože tvé srdce není před Bohem upřímné. 22 Proto čiň pokání z této své špatnosti a pros Boha - snad ti ten úmysl tvého srdce bude odpuštěn. 23 Vidím tě totiž ve žluči hořkosti a v poutu nepravosti.” 24 Šimon tedy odpověděl: “Vy se za mě modlete k Pánu, aby na mě nepřišlo nic [z toho], co jste říkali!” 25 Když tedy vydali svědectví a domluvili Pánovo slovo, vraceli se do Jeruzaléma a v mnoha samařských vesnicích kázali evangelium. 26 Potom mluvil Pánův anděl k Filipovi: “Vstaň a jdi k jihu na cestu, která vede z Jeruzaléma dolů do Gázy. Je to pustina.” 27 Vstal tedy a šel. A hle, muž z Etiopie, mocný komorník Kandaké, etiopské královny, který spravoval všechny její poklady a který se přijel do Jeruzaléma poklonit [Bohu], 28 se [právě] vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše. 29 Duch tedy řekl Filipovi: “Jdi blíž a připoj se k tomu vozu.” 30 A když Filip přiběhl, uslyšel ho, jak čte proroka Izaiáše, a řekl: “Rozumíš snad tomu, co čteš?” 31 A on řekl: “Jak bych mohl? Jedině, kdyby mě někdo vedl.” A prosil Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu. 32 A to místo v Písmu, které četl, bylo: “Byl veden jako ovce na porážku a jako [je] beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa. 33 Ve svém ponížení byl zbaven soudu a kdo vylíčí jeho rod? Vždyť jeho život je vzat ze země.” 34 Komorník tedy řekl Filipovi: “Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě nebo o někom jiném?” 35 Filip tedy otevřel ústa a počínaje tímto [místem] Písma mu začal kázat Ježíše. 36 A jak jeli, přijeli cestou k jakési vodě a ten komorník řekl: “Pohleď, voda. Co mi brání, abych byl pokřtěn?” 37 Filip tedy řekl: “Jestliže věříš z celého srdce, je to možné.” A [on] odpověděl: “Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn!” 38 Poručil, aby vůz zastavil, a oba sestoupili do té vody, Filip i komorník, a pokřtil ho. 39 Když pak vystoupili z vody, Pánův Duch uchvátil Filipa a komorník ho už nespatřil; jel tedy svou cestou a radoval se. 40 Filip pak byl nalezen v Azotu. Procházel všechna města a kázal [jim] evangelium, až přišel do Cesareje.