1 A když vzhlédl, spatřil bohaté, jak házejí své dary do pokladnice. 2 Tehdy spatřil také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky, 3 a řekl: “Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce. 4 Všichni totiž dávali dary Bohu ze svého nadbytku, ale tato [žena] dala ze svého nedostatku všechno živobytí, které měla.” 5 A když někteří říkali o chrámu, jak je ozdoben pěkným kamením a obětními dary, řekl: 6 “Přijdou dny, kdy [z] toho, na co se díváte, nebude ponechán kámen na kameni: [všechno] bude zbořeno.” 7 Zeptali se ho tedy: “Mistře, kdy to bude? A jaké [bude] znamení [času], kdy se to má stát?” 8 On pak řekl: “Dejte pozor, abyste nebyli svedeni. Mnozí totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: ‘Já jsem [Kristus]’ a ‘Čas se přiblížil.’ Nechoďte tedy za nimi. 9 Kdybyste pak uslyšeli o válkách a nepokojích, neděste se; neboť se to musí nejdříve dít, ale konec nebude hned.” 10 Tehdy jim řekl: “Povstane národ proti národu a království proti království. 11 Na [různých] místech budou veliká zemětřesení, hlady a mory a budou hrůzy a veliká znamení z nebe. 12 Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou [vás] pronásledovat. Budou [vás] vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce. 13 Ale [to] se vám obrátí ve svědectví. 14 Proto uložte ve svých srdcích, abyste si předem nerozmýšleli, jak máte odpovídat, 15 neboť já vám dám ústa i moudrost, proti které nebude moci mluvit ani obstát žádný [z] vašich protivníků. 16 Budete však zrazováni i od rodičů a bratrů, [od] příbuzných i přátel a [některé] z vás vydají na smrt. 17 A všichni vás budou kvůli mému jménu nenávidět, 18 ale ani vlas z vaší hlavy se rozhodně neztratí. 19 Svou vytrvalostí získejte své duše.” 20 “Když však spatříte Jeruzalém obležený vojskem, tehdy vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. 21 Tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor a ti uprostřed něj ať vyjdou a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevcházejí. 22 Neboť to budou dny pomsty, aby se naplnilo všechno, co je napsáno. 23 Ale běda [bude] v těch dnech těhotným a těm, které kojí, protože na zemi bude veliká tíseň a hněv [proti] tomuto lidu. 24 A budou padat ostřím meče a jako zajatci budou odvedeni mezi všechny národy a po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se časy pohanů nenaplní.” 25 “Tehdy budou znamení na slunci a [na] měsíci a [na] hvězdách a na zemi úzkost národů nevědoucích kam se podět před řvaním moře a vlnobitím. 26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na svět, neboť nebeské mocnosti budou otřeseny. 27 A tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velikou slávou. 28 A až se toto začne dít, vzpřimte se a pozvedněte hlavy, protože se blíží vaše vykoupení.” 29 Tehdy jim řekl podobenství: “Pohleďte na fíkovník i na všechny stromy. 30 Když vidíte, jak už pučí, sami poznáváte, že léto už je blízko. 31 Tak i vy, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že Boží království je blízko. 32 Amen, říkám vám, že toto pokolení rozhodně nepomine, než se [toto] všechno stane. 33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.” 34 “Ale dávejte na sebe pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o [tento] život a ten den by na vás přišel nečekaně. 35 Neboť přijde jako past na všechny, kdo přebývají na povrchu celé země. 36 Proto bděte a modlete se v každý čas, abyste byli hodni uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Synem člověka.” 37 A [tak] ve dne učíval v chrámu, ale v noci vycházel a zůstával na hoře zvané Olivetská. 38 Za úsvitu pak k němu v chrámu přicházel všechen lid, aby ho poslouchal.