20
Pablo zeje' gan nbab Masedonia, na' gan nbab Gresia
1 Kate' wžé' ži žo'osbé na' dan' goken ḻo yež Éfeso, naž Pablo bḻiže' benne' ka' žejḻé'gake' che Benne' Criston', na' kwáselo bzejni'ile' ḻégake'. Wdé na' bzele' diža' ḻégake', na' ḻa' bkwastie' ḻen ḻégake'. Bžoje' ga na', na' wyeje' gan nbab Masedonia.
2 Wdíe' ḻo yež ka' zej nbaben ga na', na' bzejni'ile' benne' lježžo ka' nníta'gake' to to yež ka', na' wdé na' wyeje' gan nbab Gresia.
3 Wzóa Pablon' ga na' ka chonne byo'. Kate' za' kwene' to ḻo barkw nich cheje' gan nbab Siria, na' gókbe'ele' žénegekle benne' judío ka' góx̱wgake' ḻe'. Che ḻen wyoé'e nez, na' beyeje' gan nbab Masedonia, na' bžine' ḻo yež Filipos.
4 Sópater, ẕi'n Pirro, benne' Berea, ḻen Aristarko, na' Segundo, benne' Tesalónika ka', na' Gayo, benne' Derbe, na' ḻezka' x̱kwide' Timoteo, na' Tíkiko, na' Trófimo, benne' Asia ka', bénḻengake' ḻe' tẕen.
5 Naž benne' ki jake' zgá'alegake' ka Pablon', na' bžíngake' ḻo yež Troas, gan belbeze' ḻe'.
6 Ḻo yež Filipos na', neda', Lukas, bejchaga' Pablon'. Kate' ba wdé lnin' kate' žawgak benne' judío ka' yet x̱til da' bi nzin' kwa zichj chen, na' wžento' to ḻo barkw, na' beza'to' ḻo yež Filipos na'. Wdé gayo' ža bžagto' benne' ka' jake' zgá'alegake' ka Pablon', na' ẕbézgake' ḻe' ḻo yež Troas, gan bga'nto' gaže ža.
Da' ben Pablo ḻo yež Troas
7 Ža nežw bdobgak benne' ka' žejḻé'gake' che Benne' Criston' nich ye'j gáwgake' da' žsa' ḻáže'žo kan got Jesús, Benne' Criston'. Na' bsedle Pablo ḻégake', na' dan' žaḻa' yezé'e ga na' kate' za' ža'ní' ža na', che ḻen scha bchaḻje', ga bžinte wdé gachje yele.
8 Gan zej ndobe' naken ḻo yo'o ža'le, na' zej nnita' da' zan da' ẕgó'ogaken baní' ga na'.
9 Wzóa x̱kwide' Eutiko ga na', na' že'be' gan žo'o baní' che yo'on', na' ẕnnaḻe'en tasbe' dan' ẕtonn Pablon' da' ẕchaḻje'. Gan že' ẕtas x̱kwiden' naken da' chonne kwia ḻo yo'on', na' ẕtászebe' wbíx̱tebe', na' bžíntebe' ḻo yo že'le. Náttebe' bechísgake'-be'.
10 Betj Pablon' ẕan yo'on', na' bejx̱óe' ḻebe', na' beyeḻe'e-be'. Naž gože' benne' ka' nníta'gake' ga na', na' wnné':
—Bi žébele. Nbanbe'.
11 Kate' ba bebén Pablon' ža'le, bex̱we' yet x̱til, na' bdawen'. Naž Pablon' bcháḻjḻene' ḻégake' ga bžinte chbal-le. Wdé na' bežoje' ga na'.
12 X̱kwide' byon', bin' wbix̱be', nbanbe' beché'gake'-be', na' beyák ẕénḻe'egake'.
Kan gok bžinto' ḻo yež Mileto
13 Bejchento' ḻo barkw, na' wdeto' ga bžinto' ḻo yež Asón nich chejchagto' Pablo ga na', kan ba ben x̱tíža'to', dan' gónele Pablon' cheje' ga na' sa'ze ni'e.
14 Kate' ba bžagto'-ne' ḻo yež Asón na', wžene' ḻo barkwn' gan yo'oto', na' wyejto' gan že' yež Mitilene.
15 Bezá' barkwn' ga na', na' ža chope ža bžinto' to ḻi gan zoa to yežlyó ḻo nisdon' da' nzin' Chio, na' yetó ža wdeto' to ḻi gan de yetó yežlyó da' nzin' Samos, na' bžinto' ḻo yež Trojilio gan bga'nto' to chi'i. Yetó ža bžinto' ḻo yež Mileto.
16 Ki bento' dan' Pablon' ba ben choche' teze' yež Éfeso, nich bi žele' gan nbab Asia, dan' žak ḻáže'ḻi'e soe' ḻo yež Jerusalén kate' žin ža Pentecostés cha' sáke'le'.
Da' bchaḻj Pablo ḻawgak benne' Éfeso ka' ḻo yež Mileto
17 Kate' ne zoa Pablo ḻo yež Mileto, bseḻe'e to benne' bejḻiže' benne' gole ka', benne' žape chí'igake' benách ka' che Benne' Criston', benne' ka' nníta'gake' ḻo yež Éfeso.
18 Kate' bžíngake' gan zoa Pablon', ḻe' gože' ḻégake':
—Ḻe'e ba nnézkzelele kan bénteza' gan zoale kate' wzó ḻaw bḻa'a gan nbab Asia.
19 Tža tža bena' x̱chin X̱anžon' ḻo yeḻa' gax̱jw ḻaže'. Ki bena' ga bžinte wžeža' ni'a chele, na' da' zan da' goken chia' da' ka' wẕí' biá'gaken neda' ni'a che da' ẕia da' bengak benne' judío ka' chia', benne' ka' bi žejḻé'gake' che Benne' Criston'.
20 Bcháḻjteza' gan zoale yógo'te da' žóngaken ga žak chawe' chele, na' kwáselo bsedla' ḻe'e gan ẕdóbele che Benne' Criston', na' gan nak ḻo ližle ka'.
21 Bzoa lia' ḻawgak benne' judío ka', na' ḻawgak benne' zi'to' ka', nich yeyát ḻáže'gake', na' yeyákgake' che Dios, na' nich chejḻé'gake' che X̱anžo Jesús, Benne' Criston'.
22 Na'a, Dios Be' La'y ba bene' chia' cha'a ḻo yež Jerusalén, na' bi nnezla' biẕ gaken chia' ga na'.
23 Yógo'te yež gan ẕda', Dios Be' La'y ẕḻoe'ele' neda', na' ži'e neda' kan gongak benne' judío ka', benne' bi žejḻé'gake' che Benne' Criston', ẕnne' wséjwgake' neda' liž ya, na' gon zí'gake' neda'.
24 Bi be žekla' neda' ni'a che da' gaken, ḻa'kze gata' o bi gata', san žénezela' yeyóž gona' da' ne žona', nich gona' žin da' bde X̱anžo Jesús ḻo na'a, da' naken wchaḻja' diža' chawen' kan nak da' žonnze Dios chežo. Ki gona' ḻen yeḻa' žebél.
25 ’Ba bchaḻja' ḻawle ḻe'e kan ẕnna bia' Dios. Na'a, nnezla' biž ḻé'elele neda'.
26 Che ḻen, žapa' ḻe'e da' naken dot da' li na'a ža. Bi be nbaga'a neda' che nitole ḻe'e.
27 Bi be zoa da' bi bsedla' ḻe'e, san bzenla' ḻe'e yógo'te da' wnnakze Dios.
28 Che ḻen, le gape chi'i kwinle, na' le gape chi'i yógo'te benách ka' che Benne' Criston', dan' Dios Be' La'y bnnite' ḻe'e nich gákḻenle, na' gape chi'ile benách ka' che X̱anžo, Bennen' gote' ḻo wláz ḻégake', na' bḻalje' x̱chene' da' beyá'wle' ḻégake'.
29 Ba nnezla', te yezá'a gan zoale, chazgak benne' ka' gan zoale, benne' yénegekle' wchíx̱gake' benách ka' che Benne' Criston'. Góngake' kan žongak beko' yix̱e' snia ka', bia ka' ẕbia yí'gakba' ẕila' ka'.
30 Žojgak benne' ka' nníta'gake' ládjwle, na' wcháḻjgake' da' wen ḻaže' nich kwéjgake' chégakze' benne' ka' žejḻé'gake' che Benne' Criston', benne' ka' žónḻengake' ḻe'e tẕen.
31 Che ḻen, le gak ban ḻaže', na' le yesá' ḻaže' kan bena' neda' chonniz, dan' dot ža dot yele kwáselo bzejni'ila' ḻe'e to tole na' zejte wžeža' ni'a chele.
32 ’Na'a, ẕí'na'do' ka', ẕgo'a ḻe'e ḻo na' Dios. Ẕnnabla' Ḻe' gon chawe'e ḻe'e, na' gone' kan ẕnna x̱tiže'e. Dios gon choche' ḻe'e, na' gone' ga gak gónḻenle tẕen benne' ka' ba wleje' cheze'.
33 Batkle wdán ḻaža'a da' naken chegak lježa' ka'. Bi wdán ḻaža'a mežw, o laže' chégake'.
34 Nnézkzelele, ḻen na' kwinkza' bena' žin nich gak ga'wa' da' byažjen chia', na' da' byažjen chegak benne' ka' bénḻengake' neda' tẕen žin.
35 Ḻen yógo'te da' bena', bḻoe'ela' ḻe'e kan žaḻa' gonžo žin nich gak gákḻenžo benne' ka' želyážjele'. Žaḻa' chejsá' ḻáže'žo dan' wnná X̱anžo Jesús na'kze, katen' wnné': “Gakže chawe' che bennen' bi da' ẕneẕjwe' ka da' gaken che bennen' bi da' ẕzi'e.”
36 Kate' beyóž bchaḻj Pablon' da' ni, naž bzoa ẕibe', na' bénḻene' tẕen yógo'tegake', bcháḻjḻengake' Dios.
37 Naž yógo'tegake' belbeže', na' byéḻa'gake' yen Pablon', na' bchag ḻáwgake' ḻe'.
38 Ki béngake' dan' gok nyache' ḻáže'gake' ni'a che dan' wnná Pablon', katen' wnné': “Biž ḻé'elele neda'.” Jákḻene' ḻe' tẕen, na' bžíngake' ga bebene' ḻe' ḻo barkw.