13
Ẕnna Jesús kan za' wchínnjgake' yodo'
(Mt. 24:1‑2; Lk. 21:5‑6)
1 Kate' bežój Jesusen' ḻo ẕchil yodo', to benne' wsedle chie' gože' Ḻe', na' wnné':
—Benne' wsedle, bwia nga ka ẕen gole zej nak yo'o ki, na' ka ẕen gole zej nak yej ka' zej žian ḻe'e ze'e chégaken.
2 Bechebe Jesusen', na' gože' ḻe':
—Ẕḻe'elo' yo'o ẕen ki, san bi ga'n to yej ḻaw lježen nga, dan' wchinnjgak benách ka' ḻégaken.
Da' ka' gak biá'gaken kate' za' yeyóž che yežlyó
(Mt. 24:3‑28; Lk. 21:7‑24; 17:22‑24)
3 Naž wyéj Jesusen' ḻen benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen ḻaw Ya'a Yag Olibo, da' žen' ḻawle gan de yodo'. Kate' Jesusen' ba ži'e ga na', naž ḻa' ḻégakze Bedw ḻen Jakob, na' Ẕwa, na' Ndres, góžgake' Ḻe',
4 na' wnnágake':
—Wnná neto' batx̱ gak da' ki. ¿Biẕ gak bian' za' gakgak yógo'te da' ki?
5 Bechebe Jesusen', na' bsedle' ḻégake', na' wnné':
—Le gape chi'i kwinle nich bi gon ḻáže'gekle' ḻe'e.
6 Ḻa'gak benne' zan, benne' légake' kan lia' neda', na' nnágake' zej nake' Benne' Criston'. Ki gon ḻáže'gekle' benne' zan.
7 ’Kate' yénlele žak wdiḻe nile na'le, bi žébele. Yógo'te da' ki žaḻa' gákgaken, san bi na' žin ža ze ḻawte ža ka'.
8 To yež tiḻ-ḻen yetó yež, na' benách ka' to gan ẕnna bia' to benne' chejtíḻ-ḻengake' benách ka' yetó gan ẕnna bia' yetó benne'. Da' zan latje x̱o' ḻo yo, na' gak wbín. Gongak benách ka' žo'osbé. Da' ki gákgaken da' so ḻaw sáka'gak benách ka' nníta'gake' ža ka'.
9 ’Naž le gape chi'i kwinle, dan' wdégake' ḻe'e ḻo na'gak benne' yolawe' ka'. Chíngake' ḻe'e gan ẕdobgak benne' judío ka' nich yéngekle' x̱tiža' Dios. Wzégake' ḻe'e ḻawgak benne' ka' ẕnna biá'gake' lažle, na' ḻawgak benne' ka' ẕnna biá'gake' yež zi'to' ka'. Góngake' ki chele dan' žónḻenle neda' tẕen, san ki gata' latje wzóa lile chia' neda'.
10 Zga'ale kate' žin ža ze ḻawte ža ka' žon byenen chejzéngekle' benách ka' dot yežlyó nga diža' chawe' chian'.
11 Katen' wché'gake' ḻe'e, na' wdégake' ḻe'e ḻo na'gak benne' yolawe' ka', bi gek zédlele ni'a che da' žaḻa' nnale. Ḻa' ža na'ze Dios wneẕjwe' chele da' wchaḻjle, na' dan' nnale. Katen' wchaḻjle, kege ḻé'ezele na' nnale, san Dios Be' La'y nne'.
12 Wdegak benách ka' ḻa' bíche'gakkze' ka' ḻo na'gak benne' ka' gótgake' ḻégake'. Benne' ka' zej nnita' x̱kwide' ka' chégake' wdégake' ḻa' ẕí'ngakkze', na' ẕí'ngake' ka' wdégakbe' ḻa' x̱a x̱ná'gakkzbe' ka' ḻo na'gak benne' ka' gótgake' ḻégake'.
13 Yógo'te benách ka' wzóagake' ḻe'e cheḻa'ale dan' žónḻenle neda' tẕen, san nólele sóelele da' gaken na' zejte ža ze ḻawte ža, yelale.
14 ’Benne' ka' žóḻgake' da' ni žaḻa' chejní'igeklen'. Bzoj Daniel, bennen' bchaḻje' ḻo wláz Dios ža ni'te, da' ẕnnan ki: “Cho'o to da' naken x̱iwe' da' yesniten gan bi žaḻa' cho'on.” Kate' žin ža na', benne' ka' nníta'gake' gan nbab Judea žaḻa' wẕónnjgake', na' chjake' gan nak ḻaw ya'a ka'.
15 No benne' zoe' yichjo'o ža na' žaḻa' wẕónnjtie', na' bi yetje' ẕan yo'o nich chejx̱i'e bi da' de chie' ḻo yo'on'.
16 No benne' zoe' yix̱e' žaḻa' wẕónnjtie', na' bi yeyeje' liže' nich chejx̱i'e laže' da' x̱oa yene'.
17 Da' nyáche'ḻe'e gaken chegak no'le ka' ža na', no'le ka' zej noe'e x̱kwide' ka', na' ḻezka' no'le ka' ẕgáẕe'gekle' bi' že'n ka'.
18 Le wḻíž Dios, na' nnáblele-ne' bi gon byenen wẕonnjle kate' nak byo' zag.
19 Kate' ža ka' sáka'žegak benách ka' ka da' gok zga'ale katen' bi na' gata' yežlyó nga, da' ben Dios na' zejte na'a ža, na' ža ka' da' zá'gaken bi gaken ki.
20 Chela' bi gon Dios ga gakgak babze ža ka', bi yelá no benne', san dan' nži'ile' benne' ka' ba wžekze', ba bene' chie' gone' ga gakgak babze ža ka'.
21 ’Na'a, cha' no benne' yi'e ḻe'e: “Le wia nga, zoa Benne' Criston' nga” o nnie': “Le wia nga zoe' ga na'” bi chejḻe'le che bennen'.
22 Ḻa'gak benne' zan, benne' ka' gon ḻáže'gekle' benách ka', na' nnágake' zej nake' Benne' Criston', na' nnágake' zej nake' benne' ka' ẕcháḻjgake' ḻo wláz Dios. Wḻoé'egekle' da' ka' gak biá'gaken, na' góngake' yeḻa' wak ẕen ka'. Ḻezka' gon ḻáže'gekle' benne' ka' wžekze Dios cha' sáke'gekle'.
23 Na'a ḻe'e, le soa ban ḻaže'. Yógo'te da' ki ba goža' ḻe'e zga'ale ka gákgaken.
Kan gak kate' yeḻá' Benne' Golje' Benách
(Mt. 24:29‑35, 42‑44; Lk. 21:25‑36)
24 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Kate' ža ka', te gak da' ki, kate' sáka'gak benách ka' ki, choḻ wbíž, na' bi cha'ní' byo'.
25 Yinnjgak belj ya'abá ka', na' x̱izgak da' ka' zej nḻan', da' ka' zej naken ẕen ya'abán'.
26 Naž ḻé'egekle' neda', Benne' Golje' Benách, za'a ḻo bejw ya'abá, napa' yeḻa' wak ẕen, na' yeḻa' baní' chia'.
27 Seḻa'a wbás chia' ka' che ya'abá, na' wtóbgake' benách ka' wžía' nedkza', benne' ka' nníta'gake' dap ḻa'ate yežlyó nga, gan so ḻawte yo biž, na' zejte gan so ḻawte ya'abá.
28 ’Le chejní'il da' žsedle yag higo ḻe'e. Kate' so ḻaw gonen ni'a ne'ndo' ka', na' žebían x̱lage' že'ndo' ka', nnézlele za' žin byo' wbá ka'.
29 Ḻezka', kate' ḻé'elele žakgak da' ki, nnézlele za' žin ža ze ḻawte ža na', na' za' ḻa' ḻawn.
30 Da' li žapa' ḻe'e, yógo'te da' ki gákgaken zga'ale kate' gatgak benne' ka', benne' sóagake' nbángake' ža na'.
31 Te che ya'abá, na' che yežlyó nga, san x̱tiža'a batkle te chen.
32 ’Kate' žin ža na' o yel na', bi nnezle nitó benne'. Bi nnézgekle wbás che ya'abá ka', na' bi nnezla' neda', Ẕi'n Dios. Toze Dios X̱a' nnezlen'.
33 Che ḻen, le soa lez, na' le soa ban ḻaže', na' le wchaḻjḻen Dios dan' bi nnézlele bi ža gakgak da' ki.
34 Gaken kan žak kate' chej to benne' zi'to'. Kate' za' wzé'e liže', wdíe' ḻo na'gak benne' wen žin chie' ka' da' de chie'. Che chégake' we'e x̱chíngake', na' nne' soa lez benne' zoe' žape chi'e ža yo'o.
35 Le soa lez dan' bi nnézlele batx̱ yeḻá' x̱an yo'o, cha' kate' za' žaḻe, o gachje yele, o kate' ẕbeže leko', o zildo'.
36 Le gon ki, nich bi yedjx̱ake'e ḻe'e ẕtasle cha' kon yeḻa'kze'.
37 Da' ni da' žapa' ḻe'e, ḻezka' žapa' yógo'te benách: le soa ban ḻaže'.