5
Benne' Gadara, benne' yoe'e be' x̱iwe'
(Mt. 8:28‑34; Lk. 8:26‑39)
1 Naž bžin Jesusen' ḻen benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen yecheḻá'a nisdo' gan nbab che yež Gadara.
2 Kate' bežój Jesusen' ḻo barkwn', ḻa' bžinte to benne' ḻawe' Ḻe', benne' bžoje' to ḻo bloj gan zej ngache' benne' gat ka', na' yoe'e be' x̱iwe'.
3 Benne' ni ẕzoe' gan zej ngache' benne' gat ka'. Bi gok nitó benne' wcheje' ḻe', kege ḻen do ya.
4 Zan chi'i bzóagake' bayw ya yen ne'e, na' ni'e, na' bchéjgake' ḻe' do ya ka'. Ble'e do ya ka', na' bzoẕje' bayw ya ka'. Bi gok no benne' nna bi'e ḻe'.
5 Ẕdáteze' ẕbéžeyi'e dot ža dot yele gan zej ngache' benne' gat ka', na' gan nak ḻaw ya'ado' ka', na' žon we' kwine' ḻo yej ka' zej žen' ga na'.
6 Kate' bḻe'ele' za' Jesusen' zí'to'le, taría taría wyeje' gan ze'e, na' bzoa ẕibe' ḻawe'.
7 Wnníe' zižje, na' gože' Jesusen':
—¿Biẕ nbaga'a chio', Jesús, Ẕi'n Dios, Benne' ẕente? Ni'a che X̱anžo Dios žáta'yoela' le', bi wsaka' zi'o neda'.
8 Ki wnné' dan' Jesusen' ba gože' be' x̱iwen':
—Le', be' x̱iwe', bežój ḻo bennen'.
9 Jesusen' wnnablen', na' wnné':
—¿Bi lio'?
Beží'i be' x̱iwen', na' gožen Ḻe':
—Da' Zan lia' dan' nakto' be' zan.
10 Wnné yachen' ḻaw Jesusen' nich bi seḻe'e be' x̱iwe' ka' zi'to' ḻo yežlyón'.
11 Zej nnita' koch zan ḻaw ya'ado' na'ze, želdaba' žáwgakba' ga na'.
12 Be' x̱iwe' ka' wnné yáche'gaken ḻaw Jesusen', na' wnnágaken:
—Bseḻa' neto' gan zej nnita' koch zan ka'. Benn neto' latje chejžó'ogakto'-ba'.
13 Jesusen' ḻa' be'tie' ḻégaken latje, na' bežojgak be' x̱iwe' ka', na' bejžó'ogaken koch zan ka', na' bx̱íte'gak koch ka', na' bejbíx̱jgakba' gan nak žoa'a ya'a, na' bejcházgakba' ḻo nisdo', gan wyépegakba' nis, na' gótgakba'. Gókgakba' ka chop milba'.
14 Naž bẕonnjgak benne' ka' žape chí'igake' koch ka', na' bejzéngekle' benne' yež ka', na' ḻezka' benách ka' nníta'gake' yix̱en'. Bžojgak benne' yež ka', nich chejwíagake' biẕen' goken ga na'.
15 Kate' bžíngake' gan zoa Jesusen', bḻé'egekle' bennen' zga'ale yoe'e be' x̱iwe' ka'. Že' bennen' ga na', na' nakwe' laže', na' zoe' cháwe'do', na' bžébegak benne' ka'.
16 Ki goken dan' benne' ka', benne' bḻé'egekle' da' ben Jesusen' bzéngekle' benne' ka' bžójgake' ḻo yež kan goken che bennen' zga'ale yoe'e be' x̱iwe' ka', na' ḻezka' kan gok chegak koch ka'.
17 Naž wzó ḻawgak benne' ka' žáta'yoegekle' Jesusen' yežoje' ḻo yežlyó chégake'.
18 Kate' bebén Jesusen' ḻo barkw, bennen' zga'ale yoe'e be' x̱iwe' ka', góta'yoele' Jesusen' we'e ḻe' latje chéjḻene' Ḻe' tẕen.
19 Jesusen' bi bi'e ḻe' latje, san gože' ḻe':
—Beyéj ližo'. Bejzenle lježo' ka' da' ẕen da' bena' chio' neda', naka' X̱ano', na' ka beyache' ḻáže'la' le'.
20 Beyéj bennen', na' wzíe' diža' ḻo yež Dekápolis ka' kan nak da' ẕen da' ben Jesusen' chie', na' bebán ḻáže'gak yógo'te benne' ka' nníta'gake' yež ka'.
X̱kwide' no'le che Jairo, na' no'len' wdane' ẕa Jesús
(Mt. 9:18‑26; Lk. 8:40‑56)
21 Kate' bežín Jesusen' yecheḻá'a nisdon', naž bedobgak benne' zan gan zoe' žoa'a nisdon'.
22 Ḻezka' to benne' lie' Jairo, benne' blo che yo'o gan ẕdobgak benne' judío ka' nich yéngekle' x̱tiža' Dios, bḻe'e gan zoa Jesusen'. Katen' bḻe'ele' Ḻe', bzoa ẕibe' ḻawe'.
23 Góta'yoele' Ḻe', na' wnné':
—Za' gat x̱kwide' no'le chia'. Da, x̱oa no'o ḻebe' nich yeyakbe', na' bi gatbe'.
24 Jesusen' wyéjḻene' ḻe', na' benne' zan zjákḻene' Jesusen', na' ẕchígake' Ḻe'.
25 Ḻezka' zoa to no'le ga na', ba zej chežinno yiz de'e yižwé'. Bi žebíž žen chie' che we' chégakkze no'le ka'.
26 Ba wẕáka'ḻi'e ḻo na'gak benne' zan, benne' ka' žeyóngake' benách ka'. Dáche'ze ba btie' dot da' wdape', na' bi be gókḻenen ḻe', san žyáḻa'žen chie'.
27 Kate' benle' ẕchaḻjgak benách ka' kan nak che Jesusen', wdíe' ládjwle benne' zan ka', na' bžine' zaka' x̱kože'l Jesusen', na' wdane' laže' da' nakwe'.
28 Ki bene' dan' wnné': “Cha' kanza' ẕe', yeyaka'.”
29 Ḻa' bebižte žen chie', na' gókbe'ele' ba beyake' che da' goken chie'.
30 Ḻa' gókbe'etel Jesusen' ben žin yeḻa' wak chie', na' beyechje'. Bwie' benne' zan ka', na' wnné':
—¿Noẕ benne' wdane' neda'?
31 Naž benne' ka' zej nake' toze ḻen Ḻe' góžgake' Ḻe', na' wnnágake':
—Ẕḻé'ekzelo' benne' zan ki ẕchígake' Le', na' ẕnno': “¿Noẕ benne' wdane' neda'?”
32 Naž bwia Jesusen' dot kwite' nich ḻe'ele' bennen' wdane' Ḻe'.
33 Naž no'len' wbige'e ḻawe'. Ẕžebe', na' žẕize', dan' nnezle' dan' goken chie'. Bzoa ẕibe' ḻaw Jesusen', na' gože' Ḻe' dot dan' goken.
34 Naž Jesusen' gože' ḻe':
—Nó'ledo'. Ba beyako' dan' žejḻi'o chia'. Binlo beyéj ližo'. To chi'ize beyako' che dan' goken chio'.
35 Kate' ne ẕchaḻj Jesusen' da' ki, benne' ka' zej nžoje' liž benne' blon' che yo'o gan želyenle' x̱tiža' Dios, bžíngake' ga na', na' belyi'e bennen':
—Ba got x̱kwide' no'le chio'. Biž wpižjo' benne' wsedle.
36 Bi be' ḻaže' Jesusen' dan' wnnágake', san gože' benne' blon', na' wnné':
—Bi žebo'. Bejḻe'ze che Dios.
37 Jesusen' bi bneẕjwe' yezika' benne' ka' latje chjákḻene' Ḻe', san ḻégakze Bedw, na' Jakob, na' Ẕwa, benne' biche' Jakoben'.
38 Katen' bžine' liž benne' blon' che yo'o gan želyenle' x̱tiža' Dios, bḻe'ele' žak žax̱to', na' zej nnita' benne' ka' ẕbéžegake' ga na', na' ḻezka' benne' ka' ẕbeže nyáche'gake'.
39 Wyó'o Jesusen' ga na', na' gože' ḻégake':
—¿Biẕ chen' žonle žax̱to', na' ẕbéžele ki? Bi nat x̱kwide' no'len'. Ẕtászebe'.
40 Naž ben dítjgekle' Jesusen', san Ḻe' bebeje' yógo'te benne' ka' na'le. Bchi'e x̱a x̱na' x̱kwide' no'len', na' ḻezka' benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen, na' wyoé'e gan debe'.
41 Bex̱we' na' x̱kwide' no'len', na' gože'-be':
—Talita, kumi.
Diža' hebreo ni ẕnnan ḻen diža' x̱iža': “X̱kwide' no'le, wyase.”
42 Ḻa' wyaste x̱kwide' no'len', na' beza'be'. Ba zejbe' chežinno yiz. Bebán ḻáže'gak benne' ka' nníta'gake' ga na'.
43 Naž Jesusen' bchi'le' ḻégake' bi wzéngekle' nitó benne' dan' goken. Na' gože' ḻégake':
—Le gonn da' gaw x̱kwide' no'le ni.