14
Ka bétgake' Ẕwa, bennen' bezóe' benách ka' nis
(Mr. 6:14‑29; Lk. 9:7‑9)
1 Kate' ža ka', benle Herodes, bennen' ẕnna bi'e gan nbab Galilea, kan zej nak yeḻa' wak ka' da' žon Jesusen'.
2 Herodes na' gože' ni'a ne'e ka', na' wnné':
—Bennen' nake' Ẕwa, bennen' bezóe' benách ka' nis. Ba bebane' ḻo yeḻa' got. Che ḻen nzi' ḻo ne'e yeḻa' wak ẕen na'.
3 Ki wnná Herodes na' dan' bséḻa'kze' benne' ka' béx̱wgake' Ẕwan'. Bchéjgake' ḻe' do ya, na' bséjwgake' ḻe' liž ya dan' gónele Herodías gaken ki. Herodías na' goke' ẕo'le Lip, benne' biche' Herodes na'.
4 Ki ben Herodes na', dan' Ẕwan' gože' ḻe': “Bi žaḻa' sóaḻeno' ẕo'le benne' bicho'o.”
5 Che ḻen gónele Herodes na' gote' Ẕwan', san bžebe' wži'igak benne' wláž ka' chie', dan' žékgekle' nak Ẕwan' benne' ẕchaḻje' ḻo wláz Dios.
6 Naž kate' gok lni che ža wyé'el yiz Herodes na', bžoj x̱kwide' no'le che Herodías na', na' bya'abe' gan že'gak benne' ka' nníta'gake' lni na', na' wyáz ḻaže' Herodes na' da' benbe'.
7 Bchebe ḻaže' Herodes na', na' ben choche' x̱tiže'e wneẕjwe' chebe' bíte'teze da' nnablbe' ḻe'.
8 Dan' ba bsedle x̱na'be' ḻebe' zga'ale, gožbe' ḻe':
—Benn chia' na'a to ḻo ẕiga' ẕen yichj Ẕwa, bennen' bezóe' benách ka' nis.
9 Naž gok nyache' ḻaže' Herodes na', san dan' ba ben choche' x̱tiže'e, na' dan' béngekle benne' ka' chie' ḻe', benne' ka' že'j žáwḻengake' ḻe' tẕen, che ḻen gože' to benne' chejneẕjwe'-be' yichj Ẕwan'.
10 Ki goken, bseḻe'e to benne' chejchoge' yen Ẕwan' gan nyejwe' liž ya.
11 Bennen' bseḻe'e beyoé'e yichj Ẕwan' to ḻo ẕiga' ẕen, na' bneẕjwen' che x̱kwide' no'len', na' ḻebe' bnéẕjwben' che x̱na'be'.
12 Naž benne' ka' bénḻengake' Ẕwan' tẕen bžíngake' ga na', na' beché'gake' ḻe', na' bejkáche'gake' ḻe'. Wdé na', bejzéngekle' Jesusen' kan gok da' ki.
Jesús ẕwawe' gayo' mil benách ka'
(Mr. 6:30‑44; Lk. 9:10‑17; Jn. 6:1‑14)
13 Kate' benle Jesusen' da' goken che Ẕwan', bezé'e ga na', na' wžene' to ḻo barkw, na' wyeje' toze' to latje dach. Katen' béngekle benách ka' zeje' ga na', bžójgake' ḻo yež ka', na' belzé'e ḻo ní'agake', na' jake' gan žaḻa' žin Jesusen'.
14 Kate' bežój Jesusen' ḻo barkw, bḻe'ele' zej nnita' benách zan ka' ga na', na' beyache' ḻáže'le' ḻégake', na' beyone' benne' yižwé' ka', benne' nníta'gake' ládjwgake'.
15 Kate' ba za' žaḻe ža na', wbíga'gak benne' wsedle chie' ka' gan zoe', na' góžgake' Ḻe':
—Ba za' žaḻe na'a, na' dache nak latje ni. Beseḻa' benách ki nich chjake' gan že'gak yeždo' ka' nich gá'wgake' da' gáwgake'.
16 Naž Jesusen' gože' ḻégake':
—Bi žon byenen chjake'. Le wneẕjw ḻe'e dan' gáwgake'.
17 Naž góžgake' Ḻe':
—Gáyo'ze yet x̱til den, na' chopze bel ka', bia deba' cheto' nga.
18 Jesusen' gože' ḻégake':
—Le yedjwán' nga.
19 Naž Jesusen' wnné' kwe'gak benne' ka' gan yo'o daka'. Wdé na' bex̱we' da' gayo' yet x̱til ka', na' chop bel ka', na' bchis ḻawe', bwie' zaka' ya'abá. Gože' Dios: “Žóx̱keno'.” Naž bzoẕje' yet x̱til ka', na' bdie' da' ka' ḻo na'gak benne' wsedle chie' ka', na' ḻégake' wdísgake' da' ka' gan že'gak benne' zan ka'.
20 Bdáwgake' yógo'tegake', na' béljegekle'. Naž betóbgake' da' biẕjw ka' da' begá'ngaken, na' beschá'gake' chežinno x̱kwit ka'.
21 Benne' byo ka', benne' bdáwgaken', gókgake' gayo' mílgake', san bi blab no benne' no'le ka', na' x̱kwide' ka'.
Jesús ẕde' ḻawe'l nisdo'
(Mr. 6:45‑52; Jn. 6:16‑21)
22 Naž ḻa' bente Jesusen' ga bebengak benne' wsedle chie' ka' ḻo barkw nich chjake' zgá'alegake' ka Ḻe', na' tégake' yecheḻá'a nisdon', katen' yeseḻe'e Ḻe' benne' zan ka', benne' nníta'gake' ga na'.
23 Katen' Jesusen' ba beseḻe'e benne' ka', wžene' to ḻaw ya'ado' gan bejsóe' toze'. Naž bcháḻjḻene' Dios. Katen' ba goḻe, toze' zoe' ga na'.
24 Barkwn' gan zej nnita' benne' wsedle chie' ka' ẕden gachje ḻáwe'le nisdon', na' žx̱ite' barkwn' dan' žas nisdon', na' ben' žaken ẕzagan' barkwn'.
25 Wdé gachje yelen', wbiga' Jesusen' žoa'a gan nníta'gake', ẕde' ḻawe'l nisdon'.
26 Kate' bḻé'egekle benne' wsedle chie' ka' Ḻe', ẕde' ḻawe'l nisdon', gok zédgekle' dan' ẕžébegake'. Wžéžeya'agake', na' wnnágake':
—To be' bxin'.
27 Naž Jesusen' ḻa' bḻižtie' ḻégake', na' wnné':
—Le gon choch ḻáže'le. Nedan'. Bi žébele.
28 Naž bechebe Bedw, na' gože' Jesusen':
—X̱an, cha' nako' Le', wnné neda' sa'a gan zo' ḻawe'l nisen'.
29 Jesusen' gože' ḻe':
—Da.
Naž betj Bedon' ḻo barkwn', na' wzé'e ḻawe'l nisdon', zeje' gan zoa Jesusen'.
30 Naž kate' bḻe'el Bedon' kan ẕta be' nisdon', bžebe'. Wzó ḻawe' žetje' ḻo nisen', na' wžéžeyi'e. Bḻiže' Jesusen', na' wnné':
—X̱an, beslá neda'.
31 Jesusen' ḻa' bḻite ne'e. Bex̱we' ḻe', na' gože' ḻe':
—Láte'ze žejḻi'o chia'. ¿Biẕ chen' gok chope ḻažo'o?
32 Kate' wžén Jesusen' ḻo barkwn', wžé' ži ben' žaken.
33 Naž benne' ka' nníta'gake' ḻo barkwn' bka'n ẕéngake' Jesusen', na' wnnágake':
—Da' li, Ẕi'n Dios nako'.
Jesús žeyone' benne' yižwé' ka' ḻo yež Jenesaret
(Mr. 6:53‑56)
34 Kate' ba wdégake' yecheḻá'a nisdon', ḻa' bžíntegake' gan nbab yež Jenesaret.
35 Kate' benne' yežen' ka' beyónbia'gake' Jesusen', bséḻa'gake' diža' dot ḻo yežlyón', na' bžingak benách ka' zej noe'e yógo'te benne' yižwé' ka' gan zoa Jesusen'.
36 Góta'yoegekle' Jesusen' we'e ḻégake' latje kángakze' laže' da' nakwe', na' ḻa' beyáktegak yógo'te benne' ka', benne' wdángake' ẕe'.