23
Jesús žesbage'e benne' yodo' ka' ẕia
(Mr. 12:38‑40; Lk. 11:37‑54; 20:45‑47)
1 Naž Jesusen' bcháḻjḻene' benne' wsedle chie' ka', ḻen benne' ka' nníta'gake' ga na'.
2 Na' gože' ḻégake':
—Benne' yodo' fariseo ka' na' benne' yodo' wsedle ka' zej ži'e latje che Moisés, nich wsédgekle' benách ka'.
3 Che ḻen, le gon yógo'te da' yé'gake' ḻe'e, san bi gonle ḻe'e kan žóngake', dan' to da' ẕnnágake', na' yetó da' žóngake'.
4 Da' ẕchí'igekle' benách ka' naken ka to ywa' zí'iḻe'e da' bi gak no benne' we'e, na' ẕgó'ogaken' ža' yengak benách ka', san ḻégake' bi žénegekle' wchá'gaken', kege ḻen toze x̱ben ná'gake'.
5 Žóngake' yógo'te da' žóngake' nich ḻé'egekle benách ka' ḻégake'. Žẕéngake' da' ẕchéjgake' yen ná'gake', na' žoa'a x̱gágake' gan nyejw to da' nyejwn ḻe'e yiche la'y, na' ẕtónngake' lože laže' da' zej nakwe', da' ẕḻoe'elen žápgake' Dios ba la'ne.
6 Žénegekle' kwé'gake' gan nak latje blo gan ẕdóbgake' žáwgake' tẕen, na' gan nak latje blo ḻo yo'o gan ẕdóbgake' nich yéngekle' x̱tiža' Dios.
7 Ḻezka', žénegekle' gápegak benách ka' ḻégake' ba la'ne kate' žápegake' ḻégake' “Padiox̱” gan nníta'gak benách ka', na' žénegekle' ye'gak benách ka' ḻégake': “Padiox̱, benne' wsedle.”
8 ’San ḻe'e, bi žaḻa' gonle ga no benne' yi'e ḻe'e: “Benne' wsedle” dan' zoa toze Benne' nake' Benne' wsedle chele, neda', Benne' Cristo, na' yógo'tele nakle lježle tole yetole.
9 Bi ye'le nitó benne' yežlyó nga, bi nnale: “X̱e” dan' zoa toze Benne' nake' X̱ale, Bennen' zoe' ya'abá chien'.
10 Bi gonle ga no benne' yi'e ḻe'e: “X̱an” dan' zoa toze Benne' nake' X̱anle, neda', Benne' Cristo.
11 No benne' zoe' ládjwle, benne' žone' x̱chinle yezíka'le, benne' ni gake' blo gan zoale.
12 Cha' no benne' gon kwine' benne' blo, ka'ze ga'ne', san no benne' nake' gax̱jw ḻaže', gake' benne' blo.
13 ’Da' nyáche'ḻe'e naken chele ḻe'e, benne' yodo' wsedle ka', na' chele ḻe'e, benne' yodo' fariseo ka', benne' ẕḻoé'ezele chawe' kwinle. Žséjwle x̱nezgak benách ka' žénegekle' žíngake' gan ẕnna bia' Dios ya'abá chien'. Ḻe'ekzle bi žo'ole ga na', na' bi žonnle latje cho'ogak benne' ka' žénegekle' chó'ogake' ga na'.
14 ’Da' nyáche'ḻe'e naken chele ḻe'e, benne' yodo' wsedle ka', na' chele ḻe'e, benne' yodo' fariseo ka', benne' ẕḻoé'ezele chawe' kwinle. Ẕka'le ližgak no'le wzebdo' ka', na' nich wḻoé'ezele chawe' kwinle, scha žḻižle Dios. Che ḻen, ẕenḻe'e gak da' choge' chele da' sáka'le.
15 ’Da' nyáche'ḻe'e naken chele ḻe'e, benne' yodo' wsedle ka', na' ḻezka' chele ḻe'e, benne' yodo' fariseo ka', benne' ẕḻoé'ezele chawe' kwinle. Ẕdele dot ḻo nisdo', na' dot ḻo yežlyó nga nich gonle ga wká'n ẕen Dios to benne' ka žonle ḻe'e, na' katen' ba bžéḻ-lele-ne', žonle ga nbága'že' ẕia ka dan' nbága'le ḻe'e, dan' gonen ga chejchazle ḻo yi' gabíl.
16 ’Da' nyáche'ḻe'e naken chele. Nakle ḻo choḻe, na' žénelele wḻoé'elele benách ka' nez. Ki naken chele dan' ẕnnale: “Kate' bi da' ẕchebe ḻaže' no benne', cha' gon choche' x̱tiže'e ni'a che yodo', bi žon byenen, san cha' gon choche' x̱tiže'e ni'a che ya oro da' žen' ḻo yodo', na' gon byenen.”
17 Ḻe'e, benne' ḻo choḻe ka', na' bi žejní'ilele. ¿Biẕle nakže blo? ¿Oron' o yodon' da' žon la'yen oron'?
18 Ḻezka' ẕnnale: “Cha' no benne' gon choche' x̱tiže'e ni'a che bkog la'y, bi gon byenen, san cha' gon choche' x̱tiže'e ni'a che mežw da' ẕoan ḻawle bkogen', na' gon byenen.”
19 Ḻe'e, benne' nzide yichj ḻáẕdo'le, na' nakle ḻo choḻe. ¿Biẕle nakžen blo? ¿Mežw da' ẕoan ḻawlen, o bkog ḻa'yen' da' žon la'yen mežwn'?
20 Che ḻen, cha' no benne' gon choche' x̱tiže'e ni'a che bkog la'y, žonen' ni'a che bkog la'yen', na' ḻezka' ni'a che yógo'te da' žen' ḻawlen.
21 Ḻezka', cha' no benne' gon choche' x̱tiže'e ni'a che yodo', žonen' ni'a che yodon', na' ḻezka' ni'a che Dios, Bennen' žonkze' latje chie' ga na'.
22 Ḻezka', cha' no benne' gon choche' x̱tiže'e ni'a che ya'abá che Dios, žonen' ni'a che latje gan že' ẕnna bia' Dios, na' ḻezka' ni'a che Dios na'kze, Bennen' ži'e ga na'.
23 ’Da' nyáche'ḻe'e naken chele ḻe'e, benne' yodo' wsedle ka', na' chele ḻe'e, benne' yodo' fariseo ka', benne' ẕḻoé'ezele chawe' kwinle. Ki naken chele dan' žíẕjwle che yodo' to kwe' che to chi kwe' da' ẕzi'le che yix̱e' weje, na' che yix̱e' anís, na' che komino yeḻa' waw, san ẕka'nle da' nakže blo da' bchi'le Dios, dan' bi žonle da' naken chawe', na' bi žeyache' ḻáže'lele lježle ka', na' bi žejḻe'le che Dios. Da' ki žon byenen gonle, na' ḻezka' bi žaḻa' wka'nle yezika' da' ka' žonle, da' ka' žíẕjwle che yodo'.
24 Ḻe'e, benne' ḻo choḻe ka', na' žénelele wḻoé'elele benách ka' nez. Dan' žonle naken ka ẕdele da' že'jle to yeso' da' ẕde ya, nich kwejle bi'a lasdo' ka', san že'jle to bia ẕen dan' želbía benne' ka'.
25 ’Da' nyáche'ḻe'e naken chele ḻe'e, benne' yodo' wsedle ka', na' chele ḻe'e, benne' yodo' fariseo ka', benne' ẕḻoé'ezele chawe' kwinle. Nakle ka to ẕíga'do' da' žé'jḻenle, na' ka to ye'n da' žáwḻenle. Žible da' sban da' nwa' kwitle, san yichj ḻáẕdo'le nžan' da' ẕbanle, na' da' kegle ka' da' žonle.
26 Ḻe'e, benne' yodo' fariseo ka', benne' ḻo choḻe ka'. Zga'ale le gon chawe' da' yo'on yichj ḻáẕdo'le, na' ḻezka' gakle chawe' kwitle.
27 ’Da' nyáche'ḻe'e naken chele ḻe'e, benne' yodo' wsedle ka', na' chele ḻe'e, benne' yodo' fariseo ka', benne' ẕḻoé'ezele chawe' kwinle. Ki naken chele dan' nakle ka yežw ba ka' chegak benne' gat ka', da' ka' zej naken ẕíla'do'ze kwitle, na' da' li x̱tan ẕnná'gaken, san nžá'gaken žit chegak benne' gat ka', na' yógo'te da' zgot.
28 Ḻezka' nakle ḻe'e. Da' li ḻáwzele ẕḻoe'el kwinle chawe' ḻawgak benách ka', san yichj ḻáẕdo'le nža'ten da' ẕḻoé'ezele chawe' kwinle, na' da' kegle ka' da' žonle.
29 ’Da' nyáche'ḻe'e naken chele ḻe'e, benne' yodo' wsedle ka', na' chele ḻe'e, benne' yodo' fariseo ka', benne' ẕḻoé'ezele chawe' kwinle. Ẕzoale yo'o x̱tando' ka' ḻo ba ka' gan zej ngache' benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios, na' ḻezka' žonle x̱tan gan zej ngache' benne' chawe' ka'.
30 Ḻezka' ẕnnale: “Chela' wzoato' ža ni'te katen' wnníta'gak x̱a x̱to'to' ka', bi gónḻento' ḻégake' tẕen katen' bétgake' benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios.”
31 Dan' ẕnnale ki, ḻe'ekzle ẕzoa lile nakle ẕa'sógak benne' ka' bétgake' benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios.
32 Ki naken, žesbaga' kwinle ẕia dan' wbága'gak x̱a x̱to'le ka'.
33 ’Ḻe'e nakle ka bele snia ka', na' ḻezka' ka lježgak bele snia ka'. Da' likze bi yelale ḻo da' wsaka' zin' ḻe'e ḻo yi' gabíl.
34 Che ḻen, neda' seḻa'a chele benne' ka' wcháḻjgake' ḻo wláz Dios, na' benne' ka' žejní'igekle', na' benne' wsedle ka'. Benne' ki, gotle baḻe', na' wda'le yebaḻe' ḻe'egak yag kroze ka', na' chinle yebaḻe' gan nak ḻo yo'o gan ẕdoble nich yenle x̱tiža' Dios, na' wlagle ḻégake' to yetó yež.
35 Ki gaken, bága'le ḻe'e ẕia che yógo'te žen chegak benne' chawe' ka', da' wḻaljen ḻo yo, kate' wzó ḻaw wzóa bennen' bete' Abel, ẕi'n Adán, benne' chawen', na' na' zejte bétgake' Secría, ẕi'n Berekías, bennen' bétgake' gachje ḻáwe'le gan že' yodo', na' gan že' bkog la'y, gan ẕzéygake' bia beždo' ka' ḻaw Dios.
36 Da' li žapa' ḻe'e, yógo'te da' ki bága'gak benne' ki, benne' nníta'gake' ža ni zoažo na'a.
Jesús ẕbeže' ni'a che yež Jerusalén
(Lk. 13:34‑35)
37 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Benne' Jerusalén ka', ḻe'e na' žotle benne' ka' ẕcháḻjgake' ḻo wláz Dios, na' ẕže'ele yej benne' ka' bseḻa' Dios gan zoale. Zan chi'i gónela' wtoba' ḻe'e chia', kan žon ẕkoko', bia ẕtobba' bríse'do' ka' ẕan x̱ilba', san bi gónelele.
38 Le wia nga, ka'ze ga'n ližle.
39 Ki gaken, dan' žapa' ḻe'e, na'a so ḻaw biž ḻé'elele neda' kate' nnážele: “La'y nak Bennen' ze'e ḻo wláz X̱anžo Dios.”