1 Potom Ježíš odešel za Galilejské (to [jest] Tiberiadské) moře. 2 A šel za ním veliký zástup, protože viděli jeho zázraky, které dělal na nemocných. 3 Ježíš tedy vystoupil na horu a tam seděl se svými učedníky. 4 A byl blízko židovský svátek Veliké noci. 5 Ježíš tedy pozvedl oči, a když uviděl, že k němu jde veliký zástup, řekl Filipovi: “Kde nakoupíme chleby, aby se tito najedli?” 6 (Ale to řekl, aby ho vyzkoušel, neboť sám věděl, co má udělat.) 7 Filip mu odpověděl: “Chléb za dvě stě denárů jim nepostačí, aby každý z nich dostal [aspoň] maličko.” 8 Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: 9 “Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co to je pro tolik [lidí]?” 10 Ježíš však řekl: “Zařiďte, ať se lidé posadí.” A na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy v počtu asi pěti tisíc mužů. 11 Ježíš tedy vzal ty chleby, a když vzdal díky, rozdával učedníkům a učedníci sedícím; podobně také z těch ryb [rozdal], kolik [jen] chtěli. 12 A když byli nasyceni, řekl svým učedníkům: “Seberte nalámané kousky, které zbyly, ať se nic neztratí.” 13 Sebrali [je] tedy a naplnili dvanáct košů kousky, které zbyly z těch pěti ječných chlebů po těch, kteří jedli. 14 Když tedy lidé uviděli ten zázrak, který Ježíš udělal, říkali: “Toto je opravdu ten Prorok, který [měl] přijít na svět!” 15 Když tedy Ježíš poznal, že se chystají přijít a vzít ho, aby ho udělali králem, odešel jen sám zpátky na horu. 16 Když pak nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, 17 nastoupili na loď a plavili se přes moře do Kafarnaum. A byla už tma, ale Ježíš k nim nepřišel. 18 Tehdy se moře začalo zvedat vanutím velikého větru. 19 A když odpluli asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi, a vystrašili se. 20 Ale on jim řekl: “[To] jsem já, nebojte se!” 21 Tehdy ho ochotně vzali na loď a loď se hned ocitla u země, k níž pluli. 22 Druhého dne uviděl zástup, který zůstal za mořem, že tam nebyla jiná loďka než ta jedna, na kterou nastoupili jeho učedníci, a že Ježíš nevešel se svými učedníky na loď, ale jeho učedníci odpluli sami. 23 (Od Tiberiady však připluly jiné loďky blízko k tomu místu, kde jedli chléb, když Pán vzdal díky.) 24 Když tedy zástup spatřil, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili i oni do lodí a přijeli do Kafarnaum, [kde] hledali Ježíše. 25 A když ho za mořem našli, řekli mu: “Rabbi, kdy jsi sem přišel?” 26 Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, říkám vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a byli jste nasyceni. 27 Pracujte ne pro pokrm, který hyne, ale pro ten pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něho totiž položil Bůh Otec svou pečeť.” 28 Řekli mu tedy: “Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?” 29 Ježíš jim odpověděl: “Toto je ten Boží skutek - abyste věřili v toho, kterého on poslal.” 30 Řekli mu tedy: “Jaké však uděláš znamení, abychom [je] viděli a uvěřili ti? Co děláš? 31 Naši otcové jedli manu na poušti, jak je napsáno: ‘Dal jim jíst chléb z nebe.’ ” 32 Ježíš jim tedy řekl: “Amen, amen, říkám vám: Ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, ale můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe. 33 Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.” 34 Řekli mu tedy: “Pane, dávej nám ten chléb vždycky.” 35 Ježíš jim však řekl: “Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. 36 Ale řekl jsem vám, že jste mě i viděli, a nevěříte. 37 Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. 38 Sestoupil jsem totiž z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal. 39 A toto je vůle Otce, který mě poslal - abych nic [z] toho, co mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v poslední den. 40 Neboť toto je vůle Toho, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den.” 41 Židé na něho tedy reptali, že řekl: “Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe,” 42 a říkali: “Není snad toto Ježíš, syn Josefův, jehož otce i matku známe? Jak tedy [může] říkat: ‘Sestoupil jsem z nebe’?” 43 Ježíš jim tedy odpověděl a řekl: “Nereptejte mezi sebou. 44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jedině když ho přitáhne můj Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. 45 V Prorocích je napsáno: ‘A budou všichni vyučeni od Boha.’ Proto každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. 46 Ne že by někdo viděl Otce, jedině ten, který je od Boha, ten viděl Otce. 47 Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, má věčný život. 48 Já jsem ten chléb života. 49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50 Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby nikdo, kdo z něho jí, nezemřel. 51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li někdo jíst ten chléb, bude žít na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, které dám za život světa.” 52 Židé se tedy hádali mezi sebou a říkali: “Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?” 53 Ježíš jim řekl: “Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život. 54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den. 55 Neboť mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj. 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57 Jako mě poslal ten živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne. 58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako vaši otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věky.” 59 Toto řekl v synagoze, když učil v Kafarnaum. 60 Když [to] tedy slyšeli mnozí z jeho učedníků, řekli: “To je tvrdá řeč. Kdo ji může poslouchat?” 61 Když ale Ježíš v sobě poznal, že jeho učedníci na to reptají, řekl jim: “To vás pohoršuje? 62 A [co] kdybyste viděli Syna člověka, jak vystupuje [tam], kde byl dříve? 63 Duch je ten, kdo obživuje; tělo není nic platno. Slova, která vám mluvím já, jsou Duch a jsou život. 64 Někteří z vás ale nevěří.” Ježíš totiž věděl od počátku, kdo byli nevěřící a kdo je ten, který ho zradí. 65 Řekl tedy: “Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, jedině když je mu [to] dáno od mého Otce.” 66 Kvůli tomu odešli mnozí z jeho učedníků zpět a už s ním nechodili. 67 Ježíš tedy řekl těm dvanácti: “Chcete snad odejít i vy?” 68 A Šimon Petr mu odpověděl: “Pane, ke komu půjdeme? [Ty] máš slova věčného života. 69 A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten Syn živého Boha.” 70 Ježíš jim odpověděl: “Nevyvolil jsem vás dvanáct? A jeden z vás je ďábel.” 71 A [to] řekl o Jidáši, [synu] Šimona Iškariotského. Ten ho měl zradit, ačkoli byl jedním z dvanácti.