1 Potom vešel do Jericha a procházel [jím]. 2 A hle, [byl tam] muž jménem Zacheus. Ten byl vrchním celníkem a byl bohatý 3 a toužil uvidět, kdo je Ježíš, ale nemohl kvůli zástupu, protože byl malé postavy. 4 A [tak] běžel napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, neboť tudy měl procházet. 5 Když pak Ježíš přišel k tomu místu, vzhlédl, spatřil ho a řekl mu: “Zachee, pospěš si a pojď dolů, neboť dnes musím zůstat ve tvém domě.” 6 A [tak] rychle slezl a radostně ho přijal. 7 A všichni, kdo [to] viděli, reptali a říkali: “Vešel jako host k hříšníkovi!” 8 Zacheus se pak postavil a řekl Pánu: “Pohleď, polovinu svého majetku dávám chudým, Pane, a jestliže jsem někoho v něčem podvedl, vracím [to] čtyřnásobně.” 9 Tehdy mu Ježíš řekl: “Dnes do tohoto domu přišlo spasení, protože i on je syn Abrahamův. 10 Syn člověka přece přišel, aby hledal a spasil to, co zahynulo.” 11 A když to poslouchali, řekl [jim] další podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni si mysleli, že Boží království se má zjevit hned. 12 Řekl tedy: “Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se ujal království a [zase] se vrátil. 13 [Předtím] ale zavolal svých deset služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‘Podnikejte, dokud nepřijdu.’ 14 Jeho poddaní ho ale nenáviděli a poslali za ním poselstvo se slovy: ‘Nechceme, aby tento nad námi kraloval!’ 15 Když se pak ujal království, vrátil se; a stalo se, [že] si nechal zavolat ty služebníky, kterým dal peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. 16 Přišel tedy první a řekl: ‘Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.’ 17 On mu odpověděl: ‘Výborně, [můj] dobrý služebníku. Protože jsi byl věrný v nejmenším, měj moc nad deseti městy.’ 18 Potom přišel druhý a řekl: ‘Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.’ 19 A tomu řekl: ‘Také ty buď nad pěti městy.’ 20 Potom přišel jiný a řekl: ‘Pohleď, Pane, tvá hřivna, kteroujsem měl uloženou v šátku. 21 Bál jsem se tě totiž, neboť jsi přísný člověk. Vybíráš, co jsi neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.’ 22 A tomu řekl: ‘Soudím tě z tvých [vlastních] úst, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, [že] vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel. 23 Proč jsi tedy nedal mé peníze na stůl [směnárníkům], abych si je, až přijdu, vybral [i] s úroky?’ 24 Tehdy řekl těm, kdo tam stáli: ‘Vezměte mu tu hřivnu a dejte [ji] tomu, který má deset hřiven.’ 25 A oni mu řekli: ‘Pane, má deset hřiven.’ 26 ‘Říkám vám totiž, že každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 27 Ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, pak přiveďte sem a pobijte přede mnou.’ ” 28 A když to pověděl, šel napřed cestou vzhůru k Jeruzalému. 29 Když se pak přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, stalo se, [že] poslal dva ze svých učedníků 30 se slovy: “Jděte do té vesnice naproti [vám]. Až do ní budete vcházet, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdo z lidí neseděl. Odvažte ho a přiveďte. 31 A kdyby se vás někdo ptal, proč [ho] odvazujete, odpovíte mu takto: ‘Pán ho potřebuje.’ ” 32 Když tedy ti, kteří byli posláni, odešli, našli [vše] tak, jak jim řekl. 33 Když pak to oslátko odvazovali, řekli jim jeho páni: “Proč odvazujete to oslátko?” 34 Oni tedy řekli: “Pán ho potřebuje” 35 A přivedli ho k Ježíši. Přehodili přes oslátko své pláště a Ježíše posadili na [ně]. 36 A jak jel, prostírali své pláště na cestu. 37 Když se pak už blížil k tomu místu, kde se schází z Olivetské hory, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které spatřili. 38 Říkali: “Požehnaný král, který přichází v Pánově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!” 39 Někteří z farizeů ze zástupu mu tedy řekli: “Mistře, napomeň své učedníky!” 40 On jim však odpověděl: “Říkám vám, kdyby tito měli mlčet, křičelo by kamení!” 41 Když se pak přiblížil a spatřil město, rozplakal se nad ním. 42 Řekl: “["] kdybys i ty poznalo aspoň v tento svůj den, co [by] ti [přineslo] pokoj! Teď je [to ale] před tvýma očima skryto. 43 Přijdou na tebe dny, [kdy] tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran 44 a srovnají tě se zemí, i tvé syny v tobě; a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.” 45 Když potom vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo v něm prodávali a kupovali 46 a říkal jim: “Je napsáno: ‘Můj dům je domem modlitby,’ ale vy jste z něj udělali ‘doupě lupičů’!” 47 A každý den učil v chrámu. Velekněží, zákoníci a přední [muži] z lidu pak hledali, jak ho zahubit, 48 ale nenacházeli [nic], co by mohli udělat. Všechen lid mu totiž visel [na rtech a] naslouchal.