1 Tehdy jich celé množství povstalo, odvedli ho k Pilátovi 2 a začali ho obviňovat. Říkali: “Nalezli jsme tohoto [muže], jak rozvrací národ a brání dávat daně císaři a nazývá se Kristem králem. 3 Pilát se ho tedy zeptal: “Ty jsi ten židovský král?” Ale on mu odpověděl: “Ty [to] říkáš.” 4 Pilát tedy řekl velekněžím a zástupům: “Žádnou vinu na tomto člověku nenacházím.” 5 Ale oni [tím] více naléhali a říkali: “Bouří lid! Učí po celém Judsku počínaje od Galileje až sem!” 6 Když tedy Pilát uslyšel o Galileji, zeptal se, zda je ten člověk Galilejec. 7 A když se dozvěděl, že je z Herodova panství, poslal ho k Herodovi, který v těch dnech byl také v Jeruzalémě. 8 A když Herodes spatřil Ježíše, velice se zaradoval. Dávno ho totiž toužil vidět, protože o něm hodně slyšel, a doufal, že uvidí nějaký zázrak, který [Ježíš] udělá. 9 Vyptával se ho tedy mnohými slovy, ale on mu nic neodpověděl. 10 Stáli tam však velekněží a zákoníci a usilovně ho obviňovali. 11 A tak jím Herodes se svými vojáky pohrdl, a když se [mu dost] naposmíval, oblékl ho do skvostného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi. 12 A toho dne se Pilát a Herodes spřátelili; předtím totiž byli spolu v nepřátelství. 13 Tehdy Pilát svolal velekněze a přední [muže] i lid 14 a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka jako rozvraceče lidu; a hle, já jsem [ho] před vámi vyslechl a nenašel jsem na tom člověku žádnou vinu [v tom], z čeho ho obviňujete. 15 Dokonce ani Herodes [ne], neboť jsem vás poslal k němu. Pohleďte, nespáchal nic, za co by si zasloužil smrt! 16 Proto ho napomenu a propustím.” 17 (Ve svátek jim totiž musel propouštět jednoho [vězně].) 18 Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!” 19 (Ten byl vsazen do vězení za nějakou vzpouru, která vznikla ve městě, a [za] vraždu.) 20 Pilát [k nim] tedy znovu promluvil, protože chtěl propustit Ježíše. 21 Ale oni křičeli: “Ukřižuj, ukřižuj ho!” 22 On jim tedy řekl potřetí: “Ale co tento [muž] udělal zlého? Nenašel jsem na něm žádnou smrtelnou vinu. Proto ho napomenu a propustím!” 23 Ale oni naléhali velikým křikem a dožadovali se, aby byl ukřižován. A jejich hlasy i [hlasy] velekněží sílily. 24 Pilát tedy rozhodl, aby se stalo [podle] jejich žádosti, 25 a propustil jim toho, který byl vsazen do vězení za vzpouru a vraždu, o něhož žádali, ale Ježíše vydal jejich vůli. 26 A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona Kyrénského, který šel z pole, a naložili mu kříž, aby [ho] nesl za Ježíšem. 27 Šlo za ním veliké množství lidu i ženy, které nad ním plakaly a naříkaly. 28 Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi. 29 Neboť hle, přicházejí dny, kdy řeknou: ‘Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!’ 30 Tehdy začnou říkat horám: ‘Padněte na nás!’ A kopcům: ‘Přikryjte nás!’ 31 Když se totiž toto děje zelenému stromu, co se stane se suchým?” 32 A k popravě s ním byli vedeni ještě dva jiní, zločinci. 33 Když pak přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince - jednoho po pravici a druhého po levici. 34 Tehdy Ježíš řekl: “Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!” A když si dělili jeho šaty, házeli [o ně] los. 35 Lidé [tam] stáli a dívali se; a s nimi se [mu] vysmívali také přední [muži], kteří říkali: “Jiné spasil, [tak] ať spasí sám sebe, jestliže je to Kristus, ten Boží Vyvolený!” 36 A vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet 37 a říkali: “Jestli jsi ten židovský král, zachraň sám sebe!” 38 Byl nad ním také nápis, napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny: “TOTO JE ŽIDOVSKÝ KRÁL.” 39 A jeden z těch zločinců, kteří viseli [s ním], mu spílal a říkal: “Jestliže jsi Kristus, zachraň sám sebe i nás!” 40 Ale ten druhý mu odpověděl a káral ho slovy: “Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi ve stejném odsouzení! 41 A my jistě [trpíme] spravedlivě, protože dostáváme, co si za své skutky zasloužíme, ale tenhle nic zlého neudělal.” 42 Tehdy řekl Ježíši: “Pane, vzpomeň si na mě, až přijdeš ve svém království.” 43 Ježíš mu odpověděl: “Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.” 44 A bylo okolo šesté hodiny. Tehdy nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny. 45 A slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla uprostřed. 46 Tehdy Ježíš hlasitě vykřikl: “Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.” A když to řekl, vydechl [naposled]. 47 Když tedy setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu se slovy: “Tento člověk byl jistě spravedlivý!” 48 A všechny zástupy, které se sešly k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bily do prsou a vracely se zpět. 49 Ale všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a viděli to. 50 A hle, muž jménem Josef, člen rady (dobrý a spravedlivý muž, 51 který nesouhlasil s radou a jejím činem), z judského města Arimatie, jenž sám také očekával Boží království, 52 ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. 53 Sňal je, zavinul do plátna a pochoval ho do vytesané hrobky, ve které ještě nebyl nikdo pochován. 54 (A byl den připravování a začínala sobota.) 55 Přidaly se také ženy, které s ním přišly z Galileje, a podívaly se na hrob a [na to,] jak bylo pochováno jeho tělo. 56 Když se pak vrátily, připravily vonné [látky a] masti, ale v sobotu podle přikázání zachovaly klid.